Letní intermezzo

Byl tak hezký s tím svým úzkým, dlouhým nosem a protáhlou tváří a kdykoliv se jejich pohledy letmo setkaly, blýskl zuby v prvotřídním úsměvu, jako z reklamy na zubní pastu.

Povzdychla si a upřela oči zpátky na talíř se salátem.  Její muž na ni povzbudivě kývl hlavou:  „Tak si dej něco pořádného, nedrž pořád ty diety“, a se zdviženým obočím dodal: „ A nečum furt tak blbě po těch teplouších!“

Dlouhán, jak si ho pro sebe pojmenovala, se protáhl kolem jejich stolu. Lehce se přitom dotýkal dlaní ramene svého přítele. Oba tak jiní, kultivovaní a jemní.  V noci, pod tíhou manželova hrudníku a za jeho vydatného supění, si představovala útlé dlouhánovy boky, téměř cítila jejich tvar, prohnula se v zádech a zaťala nehty do hýždí svého muže. Pohyb jeho pánve nabral na rychlosti a zakrátko vstříkl obsah životadárných buněk do její pochvy. Ještě chvilku spočinul mezi jejími prsy a ona ho hladila po zádech, ale myšlenky patřily někomu jinému.  Za oknem penzionu se už setmělo. Jeden z posledních letních večerů jejich týdenní dovolené. Manžel se odvalil na bok, aby vzápětí usnul.

Potichu se vysoukala z postele. Nahá otevřela okno a tiše hleděla ven. V té absolutní tmě lesního údolí, ji nemohl nikdo vidět. Anebo ano? Zachytila pohyb na lesní cestě. Stál tam ON?  Byla by přísahala, že se dívá jejím směrem. V náhlém impulsu na sebe hodila kraťasy a natáhla si tílko, které tak dobře reflektovalo její opálenou pleť.  Pokynula černobílé border kolii a ta radostně zavrtěla ocasem nad nenadálou noční procházkou. „Vezmu Blacka na procházku..“, šeptla téměř zbytečně ke spícímu tělu svého manžela a tiše za sebou zavřela.

Bylo to tak přirozené. Mlčky kráčeli spolu směrem k lesnímu jezírku, následováni neustále větřícím Blackem. „Viděl jsem vás v okně“, usmál se a uznale pokýval hlavou. „Máte postavu jak bohyně.“ „Bohyně po dvou dětech…“, glosovala jeho poznámku.  Zasmál se a tmou, jako blesknutí baterky, zasvítil jeho chrup.

Stáhla si tílko a těžké prsy se jí rozhoupaly, jak se rozeběhla k vodě. „A co kalhoty!“ Volal za ní rozpustile. Když se otočila, jeho nahé tělo se už nořilo do temné vody, ještě však zachytila pohledem bělostný penis v tmavém ohanbí.  Několika tempy ji dohonil a rukama ji obejmul v pase. Chtěla říct něco v tom smyslu, že chápe jeho orientaci a i tak mu vyseknout poklonu, jak to před tím učinil on, když tu ji zajel rukou do rozkroku. Vyjekla. Otočil si ji k sobě a jeho jazyk ji rozrazil rty, aby si proklestil cestu do vlhkých úst.  „Vždyť si gay!“ Vykřikla, když zase popadla dech.  Odtáhl se od ní, aby si mohl prohlédnout její obličej: „Proboha, proč si to myslíš?“ 

Leželi na břehu ve vysoké trávě, bedlivě pozorováni Blackem, který s netrpělivým máváním ocasu poposedával opodál. Tentokrát skutečně držela v dlaních jeho štíhlé boky a s hlavou zvrácenou dozadu, přijímala narůstající energii orgasmu, jak se jí postupně hromadila v pánvi, aby v okamžiku vyvrcholení vyjekla rozkoší, která ji zaplavila smysly. Chvíli si prohlížel její tvář s doznívajícím chvěním ve svém podbřišku, vzepřený na dlaních, aby se vzápětí převrátil na záda a prudce vydechl.

„Petr je přítel“, vysvětloval jí později. „Vzpamatovává se z těžkého rozchodu a opravdu je gay.“ Usmál se: „ Já ale ne, naštěstí ani nejsem jeho typ, takže…“ Rozhodil rukama v divadelním gestu. „Takže dobrý!“ Přitakala a přitáhla si dlaní jeho obličej. „Už ti někdo řekl, jak jsi hezký?“

Ráno si u snídaně vyměnily několik letmých, ale vřelých úsměvů. Její muž bezelstně usrkával kávu, zatímco ona stále ještě cítila šimrání v rozkroku. Jednu věc věděla jistě, že na své krátké, letní intermezzo nikdy nezapomene.